Čtete rádi zahraniční literaturu? Napadlo vás někdy, že ji s velkou pravděpodobností překládala matka malých dětí, která se překládáním neuživí a po odeznění koronavirové krize na tom bude ještě hůř? I tak by se lakonicky daly shrnout výsledky průzkumu, který mezi literárními překladateli v květnu 2020 provedla oborová organizace Překladatelé Severu.

 

Zadavatelé průzkumu s ohledem na hrozící a v médiích často propíraný propad knižního trhu chtěli zjistit, jaké důsledky budou mít restrikce spojené s koronavirovou pandemií na už tak prekérní situaci dlouhodobě špatně placených literárních překladatelů. Ti se i před vypuknutím krize museli vypořádávat s nevýhodnými smlouvami ze strany nakladatelů, nízkými honoráři za překlady a splatností často navázanou na vydání díla, kdy tudíž mezi odvedenou prací a získanou odměnou nastává mnohaměsíční až roční prodleva. Ekonomická nestabilita profese je patrně důvodem, proč více než tři čtvrtiny ze 155 dotazovaných respondentů uvedly, že literární překlady pro ně nejsou výlučným zdrojem příjmů. Čím tedy literární překladatelé dotují svoji uměleckou činnost? Jejich dalšími způsoby obživy, jak objasnilo dotazníkové šetření, jsou ze jména komerční překlady, redakce a korektury, výuka jazyků, soudní překlady či publicistika.

Cech malých nakladatelů
Bořanovická 1819/15a
182 00 Praha 8

Vážený pán
PhDr. Lubomír Zaorálek, ministr kultury ČR
Ministerstvo kultury ČR
Maltézské náměstí 471/1
118 01 Praha 1

Praha, 25. 3. 2020

 

Otevřený dopis ministru kultury ČR Lubomíru Zaorálkovi zaslaný Cechem malých nakladatelů: NENECHTE NÁS PADNOUT!

Vážený pane ministře,

vedeni stavovskou sounáležitostí a snahou zachránit specifickou oblast české kultury, rozhodli jsme se ustavit Cech malých nakladatelů, jehož prostřednictvím se obracíme s žádostí o pomoc na Vládu České republiky, respektive Ministerstvo kultury ČR, do jehož gesce podpora vydávání literatury patří.